Petříkov

Současnost Petříkova

Obec Petříkov se nachází uprostřed lesů, 10 km od Trhových Svinů a 9 km od Nových Hradů. Obec tvoří části Petříkov, Těšínov a Jiříkovo Údolí. Leží v nadmořské výšce 480 m. Katastrální rozloha obce je 1939 ha, zemědělské půdy je cca 400 ha, největší výměru tvoří lesy s 1425 ha. Počet obyvatel 285.

V Petříkově je zastávka ČD, základní škola, obchod a hostinec. Je zde možnost ubytování v soukromých penzionech či chatách. V obci není žádný průmyslový závod, kolem dokola jsou lesy a rybníky, obcí protéká řeka Stropnice. Je to ideální místo k rekreaci a odpočinku.

Obec Petříkov má vybudovaný obecní vodovod. V obci funguje obecní knihovna a hřiště. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů. Každoročně je zde pořádaný masopust, triatlon, drakiáda a vánoční zpívání.

Do území obce, části Jiříkovo Údolí zasahuje CHKO Třeboňsko, kde se také nachází přírodní rezervace Červené blato s naučnou stezkou.

Historie

Historie obce je poměrně mladá. Petříkov jako samostatná obec vznikl až v roce 1790, když byl mezi čtrnáct osídlenců rozprarcelován buquoyský dvůr a dán do dlouhodobého pronájmu na „tři životy“: osídlenci, jeho manželce a jednomu z dětí. Tímto způsobem vzniklo koncem 18. století na novohradském panství Jana Nepomuka Buquoye celkem 330 nových sídelních jednotek. Hrabě tak zcela záměrně nastartoval hospodářský rozvoj svého panství. Oblast Petříkova nebyla výjimkou a to i díky tomu, že již před tímto obdobím zde byl velmi nadějný hospodářský potenciál.

V minulosti stálo na území Petříkova 8 mlýnů, které jsou při potoce Stropnici uváděny již v roce 1379. Dále se zde nacházely ještě tři usedlosti (Petřík, Klenauer, Kudlata). Martin Petřík byl také majitelem jednoho z mlýnů, ke kterému patřila i pila.

V 17. století byl tento mlýn součástí nově založeného dvora a po bývalém prvním majiteli byl nazván Petříkov. V roce 1733 koupilo mlýn Petříkov novohradské panství a byly zde zřízeny železárny. na pozemcích se nacházela železná ruda, u mlýna byla postavena vysoká pec, která zpracovávala i litinu na kujné železo. Nedaleko od mlýna byly v lese postaveny milíře na výrobu kolomazi a dřevěného uhlí. Výroba železa i milíře sice později zanikly, novohradská vrchnost prodala i mlýn, ale pilu zpracovávající dřevo u přilehlých lesů si ponechala.